modrý život

(a promarněné příležitosti)

Už dlouho si v moleskinu suším nápad na stickery s různým hodnocením a komentáři ke kulturním událostem a designu. Například na takový plakát na koncert Michala Davida by se určitě moc hodila přelepka “Pro nevkus zrušeno”. Vždycky zapomenu, že nakonec to stejně někdo udělá dřív a líp.

Takže, co to je líp? Design Police pro všechny podobně kritické připravila sadu šablon (Visual Enforcement Kit) v tiskové kvalitě, které obsahují polepky pro nejhorší prohřešky vyskytující se v grafickém designu a typografii. Jejich výhodou je mezinárodní srozumitelnost, jednoduchost aplikace a zároveň i jejich vzhled. Co víc si přát? Doufám, že někomu nebude vadit recyklovaný nápada a přispěchá s českou verzí. Designovou policii (a řadu dalších) bysme potřebovali jako sůl… (klikněte pro plnou velikost, pro stáhnutí šablony v .pdf běžte na stránky Design Police)

PS: ad nový blog - co říkáte na nový design blogu?

(OK, to dvanula jsem neměl psát…)

Když se mluví o ponurých vraždách a temných zákoutích, málokomu vyvstane na mysli jiná metropole než Londýn. V tomto oboru Londýn “proslavil” samozřejmě Jack Rozparovač, nejznámější sériový vrah všech dob. I malý Vincent Tima Burtona touží procházet se londýnskou mlhou a nacházet v ní své oběti…

Inspirativnost Londýna se v tomto ohledu zřejmě stále ještě nevyčerpala a plodí nové série. Ta poslední je charakterizována spoustou krve, uřezaných hlav a ironie… Decapitator s gustem zbavuje hlav celebrity, čmeláky i protagonisty reklam na šťastný život. Morbidní?

(někoho dokonce víckrát)

Takže pro ty, co se s tím pořád ještě nesmířili, pro ty, co jsou čerstvě poraněni, pro ty, jejichž partner už přemýšlí o dlouhém výletu na Nový Zéland bez větších zavazadel a závazků…

Myslete pozitivně, společně s Positive^TM, a zbavte se všech obtížných připomínek minulosti. Všechno zabalte do úhledného pozitivně naladěného pytlíku a zanechte u nejbližších kontejnerů. Uleví se vám (klik)

(Více informací o pracích Stephena Woowata)

PS: nakonec to všechno “vyhrál” myspace, se kterým udělám stejný experiment jako s tímhle blogem. Profil se nachází ve stadiu přípravy, brzo se doufám sejdu s některým z majspejsistů, které znám, a vyzjistím potřebné informace, jak přelstít tenhle systém plnej nedokonalý administrace a designu.

Přiznávám se. Dostali mě. Pravda - ironického konzumenta není těžké dostat na barvotiskovou monumentálnost a kýčovité hrdinství…
Psal jsem tu o stadionech, produktech totalitních režimů, a dnes jsem dostal do ruky další podobný výtvor. Reklamu Číny a Adidas na… no, na Čínu. Tady je (klik pro větší)

Co právě teď dělám

Píšu si na Skype a icq s několika lidmi, divím se (stále ještě) nad článkem o upřímné miss - “Mám přítele. Ale neslibuju, že spolu vydržíme“, bavím se díky “Girls suck but you don’t” (a při představě “Guys suck but I don’t” prskám smíchy), toužím po Morgensternovi a učím se švédštinu. Poslouchám Toscu. Stahuju šablonu č. 1 (Šohaj) a č. 2 (Batman) od PukPuk. Těším se na zítřejší sushi, netěším na zítřejší zařizování.

Co mě žere

Restaurace Molo 22 trochu sucks, víc připíšu na Flickr (někdy). Český služby, kdykoliv, kdekoliv, jakkoliv

… virální marketing (a taky trochu o designu, Vánocích a hudbě)

Vodafone se s letošní vánoční kampaní moc nevytáhl. Kdo ale sleduje trend nebo i zákulisí, není překvapen. Co mě překvapilo, byl tento pokus o vyvolání infekce. Vytvořit si názor na tento virus je pro mě stejně těžké jako na taneční kreace Grahama Mahera - je to tristní nebo si toho nikdo nevšimne? Uvěří lidé opravdu neformálnosti a neplánovanosti sdělení “Tak takhle nějak skončilo poslední předvánoční setkání vedení Vodafonu… I když původním úmyslem nebylo tuto cover verzi (..) publikovat.” a začnou si ho spontánně a radostně posílat?
Nevím. Na idnes se tenhle klip dostal po třech týdnech, ke mně e-mailem nebo jiným kanálem asi jenom dvakrát… Rozhodně to tedy zatím není zdrcující úspěch. Tak Vodafonu aspoň maličko pomůžu, protože ho mám rád

Kratičká - Jozef Kaban nastupuje za měsíc a kousek do funkce šéfdesignéra Škody Auto. Kaban se proslavil designem Bugatti Veyron, nejdražšího automobilu na světě.

Vánoce by byly o hodně zábavnější, mít stromeček s ozdobami od Reiko Kaneko (ne koneko, pozor!:))

Last but not least: soundtrack of the day (a úžasný video) - Goldfrapp - Ride a White Horse

(aneb stadiony, co diktujou)

Ke krátkému zamyšlení mě dnes (spolu se čtvrtečním Petrem) přivedlo (znovu)objevení Stadio dei Marmi. Závodní dráha, součást tzv. Fora Italica (dřívějšího Fora Mussolini), byla společně s celým komplexem vystavěna právě Mussoliniho režimem v letech 1928 až 1932. Cca 60 soch, které obklopují běžeckou trať a stadion s kapacitou 16000 lidí, vytváří monumentální stavbu na pokraji kýče. Přesto - podle mě se atleti, kteří upomínají na italskou antiku a renesanci a předjímají socialistický realismus, před tou hranicí drží a nespadnou. Více na wikipedii tady (italsky) a tady (německy). Další informace italsky na http://www.foroitalico.altervista.org/.

Dalším příkladem, kdy si architekt a diktátor velmi dobře “rozuměli”, byli Albert Speer s Adolfem Hitlerem. Mimo mnoha jiných děl (a také úspěšného působení ve funkci ministra zbrojního průmyslu) vytvořil Speer pro Třetí říši Olympiastadion v Berlíně. Podobně monumentální a podobně fascinující.

V neposlední řadě to pak jsou Herzog & de Meuron, kteří pro čínský “lidový” režim a nadcházející olympijské hry v Pekingu staví jeden ze svých nejlepších kousků - Čínský národní stadion, známý také jako “Ptačí hnízdo”. Stadion s nádhernou konstrukcí, jehož stavbu můžete každý den sledovat on-line a který díky internetu obletěl svět…

Tak nevím, jak to funguje… Když my nejsme schopní ani se dohodnout na knihovně. Jestli nám snad nechybí ta pevná ruka? Nebo by třeba stačilo jen opravdu vůdčí chování vůdčích představitelů (eg. vlády, Prahy…) a jejich konzistentní názory?

(Pojara do světa a mně mikinu!)

Třeba máte doma plyšáka. Nebo třeba jiné “Kuscheltier”. A válí se vám smutně přes den v posteli, sám. Pokud máte rádi zároveň svého plyšáka a Berlín a k tomu ještě zrovna nefandíte penězům, pošlete ho na výlet do Berlína. Jestli medvídkovi samou radostí přeskočí, budete ho asi muset poslat do kliniky pro plyšáky, kterým přeskočilo. (via Seom)

Dnes ráno jsem na Design Observeru objevil tuhle krátkou animaci od Břetislava Pojara (slyším křik “století!”). Vydržte určitě až k papouškovi

Víkend na venkově, noc v lese, zírání na hvězdy a sledování jejich pádů mě sice oprostilo od materiálních tužeb, ale jen jsem se vrátil do online světa, vrátily se… Chci tuhle mikinu

Ad obyčejný život - skoro týden nám neteče voda. Tekla nějakou dobu v pátek a v neděli… Neuznali mi reklamaci mp3 přehrávače s odůvodněním, že mi spadl - což není pravda. E-shop, ze kterého jsem si objednal před čtrnácti dny parfém s dobou dodání do 2 dnů kurýrem, mi v pátek poslal e-mail, že mi byl poslán poštou a že zásilku můžu sledovat pod číslem, které pošta v databázi nemá. Nesnášim služby v Česku!

(aneb DIY goes high-tech)

… přál bych si tuhle bundu od Nike - M-65 Patchwork Jacket.

Každá bunda z limitované edice je originál a velmi, velmi těžko k sehnání (v krámu ji ani nehledejte).

(a hodlá zničit Union Jacka)

Wales je nádherná země. Pokud jste ji ještě nenavštívili, napravte to někdy. Wales nabízí relativně teplé moře, krásná pobřeží, kde pláže střídají skalnaté útesy, majestátní kopce ve středu Walesu se s trochou dobré vůle dají označit za hory. Zelený venkov plný ovcí a vstřícných obyvatel… I když se to z pohledu středoevropana nezdá, Wales má kousek z nejedné definice kýče - a ze spousty důvodů je to moje “srdcovka“.

Od osmdesátých let zvedá Wales hlavu hrdě vzhůru - jako poslední ze “států” v “anglickém” (britském) “područí” (uvozovky si přeberte). Na ulicích jsou nápisy v angličtině i velštině, velšsky se mluví i doma. Přibývá vlastenců - na večeři v rodinném sídle operního zpěváka Erika jsme dostali přednášku o velšském národním obrození a vyslechli litanie o velšském NHS (~systém zdravotního pojištění) dotujícím zbytek UK.

Erik a jemu podobní patrioti mají po včerejšku drobný důvod k oslavě - britská ministryně kultury otevřela debatu o změně britské vlajky. Jedna z ikon moderní doby, Union Jack, možná bude muset sklonit hlavu před křížem sv. Davida nebo drakem, symbolem Walesu. Nová britská vlajka by pak mohla vypadat nějak takhle…

© CR

Iechyd da
Iechyd da

(via Guardian)

(aneb dvoudenní zwölf-elf)

Švédština, kavárno-bageterie na rohu, máslový croissant (víte, že se peče od 8. století?), objevení společností SGS a BOND a smysluplného benchmarkingového systému pro NGO. Třeba zítra opravdu přijdu něco konzultovat. Praha “se šípkovou!“, včerejší Lenka, Eat more fish objednáno, výbornej chleba z malý pekárny, slevy na threadless, dopis poslán, život žit…

Dobrý podvečer,
vámi rezervovaný diář Moleskine 08 S černý, je připraven k převzetí v kavárně Fra /Šafaříkova 15/ do 12.12.

… a půlhodinový zásek nad Olivo Barbierim…