A ta velká chvíle je tady... Až budu mít náladu, zařídím tu nějaký redirect, ale asi až odzkoušíme všechny dětské nemoci (už vím, že je všechny budu mít, ale přeci jen bysme je společnými silami mohli vyléčit). Nějakou dobu se budu snažit vést vše na obou verzích, ale do budoucna bude fungovat pouze nová
Prozatím klikejte - blog.ahasver.eu
"Teď sem tady, Wladimir pět jedna osm. Haló, Praho, co se stalo, tady je PSH..."
Takhle jsem ho poprvé slyšel v roce 1999, vleže na posteli, mysl pomalou a nohy těžký. Poslouchali jsme ho z tisíckrát překopírovaný kazety na starý hrozný "hi-fi" věži.
Stejně jako já i Wladimir ušel od té doby dalekou cestu. Bývalý (?) sprejer je dnes šéfem vydavatelství Bigg Boss, respektovaným autorem komiksů a ilustrací, zůstává jednou z nejvýraznějších osobností českého hip-hopu... a 25. ledna vydává svoji první sólovou desku.
Gorila vs. Architekt samozřejmě není deskou jednoho člověka. Wladimira na albu podpořili například David Vrbík, Wich, Sifon nebo kráska Katka Winterová. I když má celá deska (i) díky účasti Trafika mnohem blíž k poslednímu albu PSH Rap'n'Roll než k Repertoáru, který je stálicí na mém last.fm, stejně se na Wladimira těším. Vždycky mi byl svým projevem nejsympatičtější z PSH a pro jeho hlas a rap mám nemalou slabost. Proto 8. února překousnu sám sebe a půjdu se do Roxy postavit do řad lidí, mezi kterýma vypadám jak marťan. Zkuste to taky...
Blog updates: Hosting zaplacen, čekám na zaslání přístupových údajů a budu se stěhovat, přátelé. Zavedu taky novou rubriku, tag, s pracovním názvem imprese. Často nemám myšlenky, se kterými se podělit, ale fotka by byla. Stay tuned, díky za komentáře
Už dlouho si v moleskinu suším nápad na stickery s různým hodnocením a komentáři ke kulturním událostem a designu. Například na takový plakát na koncert Michala Davida by se určitě moc hodila přelepka "Pro nevkus zrušeno". Vždycky zapomenu, že nakonec to stejně někdo udělá dřív a líp.
Takže, co to je líp? Design Police pro všechny podobně kritické připravila sadu šablon (Visual Enforcement Kit) v tiskové kvalitě, které obsahují polepky pro nejhorší prohřešky vyskytující se v grafickém designu a typografii. Jejich výhodou je mezinárodní srozumitelnost, jednoduchost aplikace a zároveň i jejich vzhled. Co víc si přát? Doufám, že někomu nebude vadit recyklovaný nápada a přispěchá s českou verzí. Designovou policii (a řadu dalších) bysme potřebovali jako sůl... (klikněte pro plnou velikost, pro stáhnutí šablony v .pdf běžte na stránky Design Police)
PS: ad nový blog - co říkáte na nový design blogu?
Vinou mého překotného (a zbytečného) pachtění v posledních dnech, nezbývá čas na real ani virtual life. Největším počinem, který se mi podařil, bylo objednání domény a hostingu. Zbývá se zastavit někde u bankomatu a zaplatit, převést už hotový blog na hosting a sbohem, blog.com.
KOC in my head, Tosca in my ears
Často se mi stane, že moje pocity už někdo popsal - líp než já. Tohle je speciální případ - Koop popsali náladu. Díky jim za to. Můj novoroční sentiment, nedoručené a nenapsané dopisy...
© Koop
PS: smrtelně vážně uvažuju o přestěhování do Berlína...
 |
 |
 |
|
Nevím, jak často se dostanu do nového roku na internet.
Uplynulý rok byl pro mě nejdůležitější v mém dosavadním životě. Mezi zásadní počiny patří i tohle odkladiště, fragmenty mých myšlenek a zápisky zbytečností - nikdy jsem si nemyslel, že o něco podobného budu usilovat. Pour féliciter
Přiznávám se. Dostali mě. Pravda - ironického konzumenta není těžké dostat na barvotiskovou monumentálnost a kýčovité hrdinství...
Psal jsem tu o stadionech, produktech totalitních režimů, a dnes jsem dostal do ruky další podobný výtvor. Reklamu Číny a Adidas na... no, na Čínu. Tady je (klik pro větší)
Píšu si na Skype a icq s několika lidmi, divím se (stále ještě) nad článkem o upřímné miss - "Mám přítele. Ale neslibuju, že spolu vydržíme", bavím se díky "Girls suck but you don't" (a při představě "Guys suck but I don't" prskám smíchy), toužím po Morgensternovi a učím se švédštinu. Poslouchám Toscu. Stahuju šablonu č. 1 (Šohaj) a č. 2 (Batman) od PukPuk. Těším se na zítřejší sushi, netěším na zítřejší zařizování.
Restaurace Molo 22 trochu sucks, víc připíšu na Flickr (někdy). Český služby, kdykoliv, kdekoliv, jakkoliv
Ke krátkému zamyšlení mě dnes (spolu se čtvrtečním Petrem) přivedlo (znovu)objevení Stadio dei Marmi. Závodní dráha, součást tzv. Fora Italica (dřívějšího Fora Mussolini), byla společně s celým komplexem vystavěna právě Mussoliniho režimem v letech 1928 až 1932. Cca 60 soch, které obklopují běžeckou trať a stadion s kapacitou 16000 lidí, vytváří monumentální stavbu na pokraji kýče. Přesto - podle mě se atleti, kteří upomínají na italskou antiku a renesanci a předjímají socialistický realismus, před tou hranicí drží a nespadnou. Více na wikipedii tady (italsky) a tady (německy). Další informace italsky na http://www.foroitalico.altervista.org/.
Dalším příkladem, kdy si architekt a diktátor velmi dobře "rozuměli", byli Albert Speer s Adolfem Hitlerem. Mimo mnoha jiných děl (a také úspěšného působení ve funkci ministra zbrojního průmyslu) vytvořil Speer pro Třetí říši Olympiastadion v Berlíně. Podobně monumentální a podobně fascinující.
V neposlední řadě to pak jsou Herzog & de Meuron, kteří pro čínský "lidový" režim a nadcházející olympijské hry v Pekingu staví jeden ze svých nejlepších kousků - Čínský národní stadion, známý také jako "Ptačí hnízdo". Stadion s nádhernou konstrukcí, jehož stavbu můžete každý den sledovat on-line a který díky internetu obletěl svět...
Tak nevím, jak to funguje... Když my nejsme schopní ani se dohodnout na knihovně. Jestli nám snad nechybí ta pevná ruka? Nebo by třeba stačilo jen opravdu vůdčí chování vůdčích představitelů (eg. vlády, Prahy...) a jejich konzistentní názory?
Třeba máte doma plyšáka. Nebo třeba jiné "Kuscheltier". A válí se vám smutně přes den v posteli, sám. Pokud máte rádi zároveň svého plyšáka a Berlín a k tomu ještě zrovna nefandíte penězům, pošlete ho na výlet do Berlína. Jestli medvídkovi samou radostí přeskočí, budete ho asi muset poslat do kliniky pro plyšáky, kterým přeskočilo. (via Seom)
Dnes ráno jsem na Design Observeru objevil tuhle krátkou animaci od Břetislava Pojara (slyším křik "století!"). Vydržte určitě až k papouškovi
Víkend na venkově, noc v lese, zírání na hvězdy a sledování jejich pádů mě sice oprostilo od materiálních tužeb, ale jen jsem se vrátil do online světa, vrátily se... Chci tuhle mikinu :)
Ad obyčejný život - skoro týden nám neteče voda. Tekla nějakou dobu v pátek a v neděli... Neuznali mi reklamaci mp3 přehrávače s odůvodněním, že mi spadl - což není pravda. E-shop, ze kterého jsem si objednal před čtrnácti dny parfém s dobou dodání do 2 dnů kurýrem, mi v pátek poslal e-mail, že mi byl poslán poštou a že zásilku můžu sledovat pod číslem, které pošta v databázi nemá. Nesnášim služby v Česku!
A: Když já chci ale bejt slavnej!
V: Jo? No, vono vlastně ani nevadí, že nic neumíš... Se třeba můžeš vysrat v nějaký galerii
A: Ale Rafani nejsou slavný, ty vole. Já chci bejt slavnej, vopravdu slavnej
V: Aha. No tak hele, kdo zabil Johna Lennona?
A: Mark David Chapman. A měl u sebe Kdo chytá v žitě...
V: No a ten je teda vopravdu, vopravdu slavnej, ne? No, tak si vem třeba tady tu svojí novou knížku "Až umřeš, nikdo ti už nebude chtít sahat na prsa" a jdi zabít nějakou celebritu...
...
Třeba Livii Klausovou
V: Třešnička na dortu je jak bradavka na prsu.
A: Ale hovno, to je úplně jinej koncept tohleto, to nemůžeš srovnávat.
V: No, minimálně, kdyby dort byl ve tvaru prsa a místo bradavky na něm třešnička.
...
Každopádně si myslim, že by lidi měli jíst víc dortů.
A: Já si myslim, že by lidi měli cucat víc bradavek.
V: Do čtrnácti
A: Tys viděl ten, ten...?
V: Ne
My Weekly Top Artists
Recent Comments