modrý život

Za okamžik budete přesměrováni na nový blog. Pokud se tak nestane, klikněte prosím přesně sem.

(alou na novej blog!)

Americký Kongres ve spolupráci s Flickrem uvedl k životu koncept Commons (~společně užívaný). Knihovna Kongresu disponuje velkým množstvím fotografií ve své knihovně (ve třicátých letech Kongres například vysílal fotografy do chudých oblastí USA, aby dokumentovali život tamních obyvatel), které má nyní v digitální podobě, nicméně neroztříděné. Flickr zase disponuje obrovským počtem uživatelů, kteří od dob jeho vzniku uložili fotografie s více než 20 milony tagy...

Když se tyto dva aspekty prokombinují, digitální fotografie z Kongresu, které uživatelé Flickru dobrovolně otagují (že to funguje, můžete snadno ověřit v praxi), jsou rázem "takřka" roztříděné... Pro všechny uživatele Flickru a internetu vůbec je zase přínosem zhruba 3000 fotografií, které jsou přístupné pod licencí public domain v rozlišení 1MPx.

Tag imprese se představuje na novém blogu

(ichi)

A ta velká chvíle je tady... Až budu mít náladu, zařídím tu nějaký redirect, ale asi až odzkoušíme všechny dětské nemoci (už vím, že je všechny budu mít, ale přeci jen bysme je společnými silami mohli vyléčit). Nějakou dobu se budu snažit vést vše na obou verzích, ale do budoucna bude fungovat pouze nová

Prozatím klikejte - blog.ahasver.eu

(a něco málo o blogu)

"Teď sem tady, Wladimir pět jedna osm. Haló, Praho, co se stalo, tady je PSH..."
Takhle jsem ho poprvé slyšel v roce 1999, vleže na posteli, mysl pomalou a nohy těžký. Poslouchali jsme ho z tisíckrát překopírovaný kazety na starý hrozný "hi-fi" věži.

Stejně jako já i Wladimir ušel od té doby dalekou cestu. Bývalý (?) sprejer je dnes šéfem vydavatelství Bigg Boss, respektovaným autorem komiksů a ilustrací, zůstává jednou z nejvýraznějších osobností českého hip-hopu... a 25. ledna vydává svoji první sólovou desku.

Gorila vs. Architekt samozřejmě není deskou jednoho člověka. Wladimira na albu podpořili například David Vrbík, Wich, Sifon nebo kráska Katka Winterová. I když má celá deska (i) díky účasti Trafika mnohem blíž k poslednímu albu PSH Rap'n'Roll než k Repertoáru, který je stálicí na mém last.fm, stejně se na Wladimira těším. Vždycky mi byl svým projevem nejsympatičtější z PSH a pro jeho hlas a rap mám nemalou slabost. Proto 8. února překousnu sám sebe a půjdu se do Roxy postavit do řad lidí, mezi kterýma vypadám jak marťan. Zkuste to taky...

Blog updates: Hosting zaplacen, čekám na zaslání přístupových údajů a budu se stěhovat, přátelé. Zavedu taky novou rubriku, tag, s pracovním názvem imprese. Často nemám myšlenky, se kterými se podělit, ale fotka by byla. Stay tuned, díky za komentáře

(a promarněné příležitosti)

Už dlouho si v moleskinu suším nápad na stickery s různým hodnocením a komentáři ke kulturním událostem a designu. Například na takový plakát na koncert Michala Davida by se určitě moc hodila přelepka "Pro nevkus zrušeno". Vždycky zapomenu, že nakonec to stejně někdo udělá dřív a líp.

Takže, co to je líp? Design Police pro všechny podobně kritické připravila sadu šablon (Visual Enforcement Kit) v tiskové kvalitě, které obsahují polepky pro nejhorší prohřešky vyskytující se v grafickém designu a typografii. Jejich výhodou je mezinárodní srozumitelnost, jednoduchost aplikace a zároveň i jejich vzhled. Co víc si přát? Doufám, že někomu nebude vadit recyklovaný nápada a přispěchá s českou verzí. Designovou policii (a řadu dalších) bysme potřebovali jako sůl... (klikněte pro plnou velikost, pro stáhnutí šablony v .pdf běžte na stránky Design Police)

PS: ad nový blog - co říkáte na nový design blogu?

(Tosca addicted)

Vinou mého překotného (a zbytečného) pachtění v posledních dnech, nezbývá čas na real ani virtual life. Největším počinem, který se mi podařil, bylo objednání domény a hostingu. Zbývá se zastavit někde u bankomatu a zaplatit, převést už hotový blog na hosting a sbohem, blog.com.

KOC in my head, Tosca in my ears

(OK, to dvanula jsem neměl psát...)

Když se mluví o ponurých vraždách a temných zákoutích, málokomu vyvstane na mysli jiná metropole než Londýn. V tomto oboru Londýn "proslavil" samozřejmě Jack Rozparovač, nejznámější sériový vrah všech dob. I malý Vincent Tima Burtona touží procházet se londýnskou mlhou a nacházet v ní své oběti...

Inspirativnost Londýna se v tomto ohledu zřejmě stále ještě nevyčerpala a plodí nové série. Ta poslední je charakterizována spoustou krve, uřezaných hlav a ironie... Decapitator s gustem zbavuje hlav celebrity, čmeláky i protagonisty reklam na šťastný život. Morbidní?

(+ iPhone sucks)

!! upozornění!! Následující post a jeho nadpisy obsahují četné narážky na cizí tvorbu (ostatně jako obvykle). Pokud čemukoliv nerozumíte, znamená to, a) že jsem špatný vypravěč; b) že máte jiné kulturní zázemí. Prozatím to sveďme vždy na druhou možnost, děkuji za pochopení

Včera jsem se vydal na procházku YouTubem, vyzbrojen (pivem a četbou klasiků) jmény mých oblíbenců a pomůckami jako "view by rating". Samozřejmě, že moje toulky odstartoval Spike Jonze, autor jednoho z nejlepších konceptů v historii hudebních videoklipů. Sabotage od Beastie Boys je klip, který znám od Spikea nejdéle, vždycky mě potěší a zvedne mi náladu. Dál se k videoklipům od trojice Jonze, Cunningham a Gondry nebudu (vědomě) vracet, ale vy určitě prolinkujte obsahy DVD s youtube. Doporučuji zejména Elektrobank od Chemiků nebo Drop od Pharcyde.

V prvním roce boomu YouTube, 2.0, nás všech a Terry Naomi, uděloval YouTube ceny za klipy a v anketě se umístila i kapela OK Go. Dodneška mě jejich klip nepřestal fascinovat - svojí jednoduchostí, promyšleností, efektivitou. Kolik znáte tak zábavných klipů za tak málo peněz? Kolik znáte starejch chlapíků, kteří se naučí tuhle střelenou choreografii, aby ji zahráli na jeden zátah? Kolik znáte klipů natočených na jeden statický záběr?

OK, jeden další znám. Je od Benna Benassiho k jeho "Satisfaction". Určitě se podívejte na jeho stránky pro necenzurovanou verzi klipu "Who's Your Daddy?"

V první verzi tohoto postu jsem zapomněl na můj takřka každodenní ranní budíček. Klip k Deceptacon od Le Tigre by tady ale chybět určitě neměl.

Nakonec, především pro mužskou část obecenstva (je nějaká?), všeshrnující klip k albu Different Tastes of Honey od Tosky. Kdyby to někdo promíchal s She Woolf Daydreaming od Kid Loca, tak to bude nejvíc sexy klip, co existuje (guaranteed!)

A slíbený bonus v podobě špatného, špatného iPhonu. David Lynch osobně vám vysvětlí, proč filmy na mobilu prostě NE.

Update: Nemohl jsem odolat a musím sem přidat ještě ultrapozitivní klip "na jeden zátah" od Feist - One Two Three Four. Po shlédnutí klipu na Mushaboom a It's All So Quiet od Björk jsem začal přemýšlet o tom, že se naučím tancovat. Nebo alespoň stepovat...

(někoho dokonce víckrát)

Takže pro ty, co se s tím pořád ještě nesmířili, pro ty, co jsou čerstvě poraněni, pro ty, jejichž partner už přemýšlí o dlouhém výletu na Nový Zéland bez větších zavazadel a závazků...

Myslete pozitivně, společně s Positive^TM, a zbavte se všech obtížných připomínek minulosti. Všechno zabalte do úhledného pozitivně naladěného pytlíku a zanechte u nejbližších kontejnerů. Uleví se vám (klik)

(Více informací o pracích Stephena Woowata)

PS: nakonec to všechno "vyhrál" myspace, se kterým udělám stejný experiment jako s tímhle blogem. Profil se nachází ve stadiu přípravy, brzo se doufám sejdu s některým z majspejsistů, které znám, a vyzjistím potřebné informace, jak přelstít tenhle systém plnej nedokonalý administrace a designu.