modrý život

Asi už to tak bude, ale přece jenom tu dlouho chyběl nějaký ten kulturně-estetický zážitek pro pana Davida...

Dnes mi s Respektem přinesli Odcházení, novou Havlovu knihu. Píšu to hlavně kvůli téhle větě, ale i Havlovi se ledacos povedlo. Jeho postavy (které se občas ve svých šablonách zaseknou jako kolovrátek "Byt. Místo vizážistky ve firmě Prcek a bratři. Byt...") mě velmi upřímně pobavily a rozesmály. Při "Zvedli bychom tím zaměstnanost, což by vedlo ke snížení nezaměstnanosti." jsem se málem utopil (přečetl jsem ho ve vaně).

Podobných prázdných frází a politických kotrmelců najdete v knize hodně. Hra naštěstí nesklouzává k zesměšňování kohokoliv konkrétního, ani nehledá žádné rozuzlení nebo kladného hrdinu - snad jen Irena (Dagmar?) a Hanuš nakonec ze hry odchází se vztyčenou hlavou. Havel sám do děje vstupuje, usměrňuje ho a komentuje dění "na jevišti" formou Hlasu, který se ozývá z reproduktoru a dává tak částečně nahlédnout i do procesu svojí tvorby - zároveň sám sebe, svoji hru i svoje hrdiny tak trochu shazuje a mírní svůj apel. Což Odcházení podle mě svědčí

No. Nevím, asi je to mimo a asi to přepíšu, protože teď nemám čas, ale - jak mi jednou řekl Havel: obliba není vše

(a hodlá zničit Union Jacka)

Wales je nádherná země. Pokud jste ji ještě nenavštívili, napravte to někdy. Wales nabízí relativně teplé moře, krásná pobřeží, kde pláže střídají skalnaté útesy, majestátní kopce ve středu Walesu se s trochou dobré vůle dají označit za hory. Zelený venkov plný ovcí a vstřícných obyvatel... I když se to z pohledu středoevropana nezdá, Wales má kousek z nejedné definice kýče - a ze spousty důvodů je to moje "srdcovka".

Od osmdesátých let zvedá Wales hlavu hrdě vzhůru - jako poslední ze "států" v "anglickém" (britském) "područí" (uvozovky si přeberte). Na ulicích jsou nápisy v angličtině i velštině, velšsky se mluví i doma. Přibývá vlastenců - na večeři v rodinném sídle operního zpěváka Erika jsme dostali přednášku o velšském národním obrození a vyslechli litanie o velšském NHS (~systém zdravotního pojištění) dotujícím zbytek UK.

Erik a jemu podobní patrioti mají po včerejšku drobný důvod k oslavě - britská ministryně kultury otevřela debatu o změně britské vlajky. Jedna z ikon moderní doby, Union Jack, možná bude muset sklonit hlavu před křížem sv. Davida nebo drakem, symbolem Walesu. Nová britská vlajka by pak mohla vypadat nějak takhle...

© CR

Iechyd da
Iechyd da

(via Guardian)

(aneb dvoudenní zwölf-elf)

Švédština, kavárno-bageterie na rohu, máslový croissant (víte, že se peče od 8. století?), objevení společností SGS a BOND a smysluplného benchmarkingového systému pro NGO. Třeba zítra opravdu přijdu něco konzultovat. Praha "se šípkovou!", včerejší Lenka, Eat more fish objednáno, výbornej chleba z malý pekárny, slevy na threadless, dopis poslán, život žit...

Dobrý podvečer,
vámi rezervovaný diář Moleskine 08 S černý, je připraven k převzetí v kavárně Fra /Šafaříkova 15/ do 12.12.

... a půlhodinový zásek nad Olivo Barbierim...

Understand that friends come and go

Wakarimashita Okari Nasai. Domo arigato

Blogroll link removed

Z lásky ke kávě může člověk udělat leccos. Osobně trávím hodiny a dny po kavárnách a trpělivě si vyrábím návyk. Někdo ale jde ve svém počínání ještě dál - například zavrhne svoji lásku k Georgi Clooneymu!

Další chod mojí snídaně - kulturní guerilla.

Soundtrack pro dnešní den - Hey You

PS: Zavádím novou rubriku copy&paste... Věci, které chci vypíchnout víc než jen přidáním na sidebar (který teď stejně zanedbávám), ale nechci komentovat

Kdyby to někoho zajímalo, tak Jozef Sloboda má novou, podzimně-zimní kolekci, která podle mě stojí za to.

Poznámka č. 1: j.cz, promiň, prostě to muselo ven;)

Poznámka č. 2: za upozornění se děkuje, byť anonymně a neodkazově

Začalo to nenápadně na podzim loňského roku... Od té doby mi výrobu tašky slíbily čtyři "šičky". Naposledy dnes Johanna Wilhelm na Flickru. Přestože nás dělí virtuální nekonečno a prakticky se neznáme, její příslib zatím vypadá nejnadějněji - první příslib je mrtev, druhý nad ním neustále přemýšlí (Lenko?!), třetí usíná a zapomíná. Johanna je navíc jediná, která už má tašku pro muže v portfoliu. Jestli se ale někdy náhodou všechny slečny rozhoupají, můžu založit vlastní miniparazit. Zatím by mi stačila tahle jedna, bílá, jak jsem chtěl.

Podívejte se na Johanniny stránky, koláže a flickr. A tašku

Věnováno j.cz a jejím představám o metrosexálech ;)

Varování: Nepřátelé skrytých vzkazů a významů, nečtěte dál (bsk, já tě varoval...)

Dnes jde všechno do deníku, ale co by mohlo moje myšlenky napovídat líp, než smrt životopisce MM a otevírání nového MUJI store v pátek v NYC? Za křehkost malých dráčků (přeberte si to, kdo jak chcete) se děkuje. Twice

Nějak jsem nepřemýšlel, proč si dělám účet zrovna tady. Prostě ho měla Kiva, tak jsem šel sem, bez dalších otázek. Měl jsem se ptát!

Už je to podruhé, co se můj (ZAPLACENÝ) blog potýká s nějakou trapnou potíží. Poprvé se "ztratil" můj template bez předchozího upozornění, dnes zase hlavička. Achjo. Chyba není na vašich přijímačích. Ani na mém vysílači, kde se momentálně otevírá wordpress a zkoumají se možnosti rss importu a hledají ceny hostingů

Děkuji za pozornost